Kandidát koalice SPOLU v Praze, MUDr. Svoboda sice neobdržel největší počet preferenčních hlasů na kandidátce této strany, přesto vytrvale avancuje na primátora. Prostě v Praze má ODS pocit, že ona bude rozdávat karty povolebního uspořádání. A já se vcelku nedivím.

Nicméně možností uspořádání po volbách, respektive složení pražské městské rady lze uskutečnit i bez koalice SPOLU. Na to by neměla ODS zapomínat. Také v Brně byla ODS volebně velmi úspěšná.

Lidovci zase tvrdí, oprávněně, že mají největší počet mandátů ze všech politických stran. Měli by ale také dodat, že počet získaných mandátů do zastupitelstev obcí jim oproti předchozím volbám před čtyřmi lety (podobně jako všem vládním stranám), silně poklesl.

U TOP 09 bych jen s obtížemi hledal něco, co by svědčilo o jejich úspěchu v těchto volbách. Snad jen vysoký počet preferenčních hlasů pro jejich kandidáta v rámci koalice SPOLU v Praze, Jiřího Pospíšila, kterého chtěla mocí mermo odstranit z kandidátky (pro údajnou participaci v kauze Dozimetr) samotná předsedkyně TOP 09, Pekarová Adamová.

STAN je rád, že (zatím) přežil politicky kauzu Dozimetr, ale všeho do času. Samozřejmě, že dobrá práce celé řady starostů, kteří kandidovali za STAN, vedla občany k tomu, aby je volili opakovaně. Jinak si myslím, že ten hlavní úder kauzy Dozimetr na STAN, pokud si předseda Rakušan naivně myslí, že celá věc skončila, teprve přijde.

Redl, Hlubuček a spol. půjdou k soudu a budou vyprávět „věci“ a budeme se z policejních odposlechů a dalších zdrojů dozvídat nové hrůzy. A tyto hrůzy budou spojovány s hnutím STAN a možná, že nitky povedou i do jiných vládních stran.

Piráti zaznamenali jediný pozoruhodný úspěch, coby vládní strana, a to, že získali téměř 18% hlasů voličů v Praze. Což je pozoruhodný výkon jejich marketingu a také výmluvnosti primátora Hřiba, s ohledem na chabé výsledky činnosti pražské radnice za poslední čtyři roky. Ale Praha není Česko a Česko není Praha. Pražská politika má svá specifika.

K poraženým voleb patří také levice, a to jak komunisté, tak sociální demokraté, jimž se dramaticky snížily počty mandátů. Má–li být komunální politika líhní pro krajskou a centrální politiku, pak z tohoto hlediska tyto dvě strany přestávají mít budoucnost.

Naopak, oproti předchozím volbám posílilo hnutí ANO a zejména SPD. Tyto dvě strany – hnutí získaly oproti předchozím volbám vysoké počty mandátů. SPD po předchozích volbách před čtyřmi lety mělo 161 zastupitelů, nyní jich má 492. Hnutí ANO získalo letos 1748 mandátů v obecních zastupitelstvech a to je nárůst o 64 mandátů. Ale protože hnutí ANO kandidovalo především ve velkých a větších městech, je vlastně se ziskem 16,6% podílem ze všech v republice odevzdaných hlasů vítězem voleb (celkem mu bylo odevzdáno 17,8 milionu hlasů).

Pro zajímavost sociální demokracie letos získala 799 mandátů a ještě před čtyřmi lety to bylo 1955 mandátů. Od druhé poloviny 90. let se počet soc. dem. zastupitelů pohyboval v každých volbách kolem 4,5 tisíce, ještě v roce 2014 jich bylo 3806.

Lidovci, strana s tradičně největším počtem mandátů v zastupitelstvech, jich nyní získala 3252 a ještě před čtyřmi lety to bylo 3654. Ale ve volbách v roce 1994 získali lidovci 8180 mandátů a ještě v roce 2006 to bylo 5187 mandátů.

Občanští demokraté letos získali 2294 mandátů a to především ve velkých a větších městech. Před čtyřmi lety to bylo 2600 mandátů a ještě v roce 2010, kdy už počty mandátů u této strany byly oproti 90. létům na sestupu, dosáhla na rovných 5000 mandátů v obecních zastupitelstvech.

Pokud jde o volby do Senátu, nejúspěšnější stranou bylo hnutí ANO, které postoupilo do 2. kola s 18 kandidáty. Samozřejmě, že tito kandidáti mají různou politickou hodnotu, sílu a známost a je otázka, jak obstojí ve 2. kole voleb. Pokud vezmu současnou sílu hnutí ANO zhruba 30% voličů a budu hledat paralelu u podobně silných stran v minulosti, kterými byla ODS v 90. letech až do roku 2006 včetně a sociální demokracie v letech 2006 – 2012, reálné by bylo očekávat úspěch hnutí ANO v deseti až dvanácti volebních obvodech.

Jakkoliv se mi nezdálo moudré nominovat v senátním volebním obvodě v Jihlavě za hnutí ANO spoluobžalovanou A. Babiše, Janu Nagyovou proti jednomu z čelných politiků koalice SPOLU, Vystrčilovi, musím říci, že mě její výsledek mile překvapil. Skóre 46% : 31% ve prospěch Vystrčila vypadá sice na první pohled pro druhé kolo volby zcela beznadějně pro J. Nagyovou, ale nemusí tomu tak být. Prakticky všichni další kandidáti, kteří neprošli sítem prvního kola, byli protivládně naladěni a stejně tak jejich voliči. Je ovšem otázkou, zda se A. Babišovi podaří aktivizovat voliče dalších neúspěšných kandidátů z 1. kola k podpoře kandidátky hnutí ANO. Bude to mimořádně obtížné, ale není to nemožné.

ČSSD vyztužená předvolební aliancí se Zelenými a dvěma miniaturními stranami rodinného typu, získala na čelo kandidátky vcelku seriózní osobu, která však nevěděla nic o komunální politice. Poche s Petříčkem v podstatě vytvořili pro tyto volby sdružení centristického charakteru, které o sobě ale říkalo, že je politickou levicí, ale některé jeho postoje byly pravicové. A to do té míry, že by se za ně nemusela stydět ani předsedkyně TOP 09. Prostě pokus o levicovou pražskou kavárnu ve volbách zcela selhal. Netvrdím, že by jeho hlavní iniciátoři Poche s Petříčkem a také se Šmerdou měli spáchat rituální seppuku. Ale měli by si po dalším v seriálu jejich debaklů alespoň připustit politickou odpovědnost a přestat dělat politiku na úrovni, na jakou nemají. Tedy na centrální a regionální úrovni. A možná, že by zcela měli změnit obor, o nějž se zajímají. A místo politiky se věnovat např. sběru starých surovin, sběru mincí nebo motýlů či brouků, případně chodit na ryby.

Dostat zavedenou a dříve váženou radniční stranu, kterou v mých časech, tedy v letech 1990 – 2005 ČSSD byla (ještě pár let po mém odchodu to zhruba do roku 2010 vydrželo), do pozice politické hvězdné pěchoty, je opravdu unikátní. Kdyby mi to někdo před dvanácti lety řekl, nevěřil bych tomu.